Klobouky, čepice a uniformní knoflíky

Historie zahalování, ochrany a zdobení hlavy, je součástí dějin odívání. Klobouky, čepce, roušky, čepice, šátky, helmy a podobně, si však zasluhují samostatnou pozornost.

Pokrývky hlavy totiž, více než ostatní součásti oděvu, sloužily v průběhu dějin také jako prostředek vnějšího společenského a hodnostního rozlišení. Současně jim byla věnována obrovská pozornost z hlediska reprezentativnosti a zdobnosti.

Vyjádření společenského a hodnostního postavení a snaha o reprezentaci, často zatlačovaly do pozadí jejich prvotní funkce - ochranu před nepohodou a potřebu zahalovat se.
Z těchto důvodů, také mají pokrývky hlavy tak pestrou historii.

Nás však zajímají ty, jejichž součástí byly uniformní knoflíky.

Je asi logické, že se historicky jednalo primárně o vojenské pokrývky hlavy, ale knoflíky se

vyskytovaly i na kloboucích církevních, či úřednických hodnostářů.

• U vojenských čepic se štítkem, byly umístěny vždy na obou stranách, kde sloužily ke koncovému upevnění kožených, popř. barevných podbradníků.
• U dvourohých klobouků se jednalo více méně o ozdobu, ale příslušný knoflík se svým reliéfem zde mohl plnit i funkci rozlišovací.

V naší republice je asi nejznámější továrnou na klobouky TONAK v Novém Jičíně, působící do roku 1946 pod značkou J. Hückel´s Söhne. Tato firma byla založena již roku 1799 a za svého působení dosáhla světového věhlasu.