Uniformní knoflíky
English
Vyhledávání
Newsletter
Newsletter
Přihlaste se k odběru informačních e-mailů
Tisá / Tyssa
Livrejové knoflíky Lva Skrbenského
Knoflíky vyprávějí - článek pro časopis Receptář
Rakousko - Uhersko (1867 - 1918)
Domovská stránka / Knoflíky a fakta

Fakta a knoflíky

Historický vývoj československých uniformních knoflíků.

Uniformní knoflík francouzského typu s iniciálami RČS
V roce 1919 vznikl první československý stejnokroj a téměř všechny uniformované složky ČSR (až na legionáře a čs. domobranu v Itálii), používaly jednotný mořený uniformní knoflík francouzského typu s iniciálami RČS, který byl půlkulatý a ve dvou velikostech.
 
Roku 1921 vznikl nový stejnokroj - vzor 21 (odtud název jedenadvacítky), který byl v rámci unifikace čs. armády pro všechny stejný a to včetně legií.
 
Knoflíky které se začaly používat, byly ve dvou velikostech, opět tzv. francouzského typu, tentokrát však již se známými iniciálami ČS. Povrchová úprava byla taktéž pouze mořením.
Uniformní knoflík ČS - vypouklý
Předpis z roku 1921
Ve snaze dát příliš jednoduchému stejnokroji slavnostnější ráz, byl od roku 1924 do roku 1929 doplněn stříbrnými (pro důstojníky) a zlatými (pro generály) ozdobami, včetně knoflíků (nárameníky - pagony, slavnostní pás, podbradník apod.). Tehdy existovala jen jedna generálská hodnost.

Nové knoflíky byly proti předchozím ploché, opět s iniciály ČS a byly tří velikostí - plášťové, na blůzu a pro kapsy, rukávy a nárameníky. Avšak ani staré zásoby půlkulatých nezůstaly nevyužité. Pro důstojníky byly povrchově upraveny na stříbro a používaly se dále pro blůzu a nárameník (tzn.pro služební a cvičný stejnokroj s měkkými nárameníky), až do spotřebování zásob. Stříbrná barva byla však málo vhodná pro stejnokroj barvy khaki a tak od roku 1930 dochází k nové úpravě stejnokroje se zlatými doplňky pro důstojníky a generály, včetně nového hodnostního označení a také knoflíků.

Od této doby naše armáda používá známý knoflík se zkříženými římskými meči na čtyřech polích pro zbraně a bez mečů pro služby.

MASSAG Matyáš Salcher a synové, Bílovec
Uniformní knoflík - zkřížené římské meče
Uniformní knoflík ČS - 1930

Barva knoflíků se dělila podle stavovských skupin:

    mužstvo prezenční služby a v záloze - mořené
    délesloužící poddůstojníci a rotmistři - stříbrné
       (i vojenští akademici)
    důstojníci a generálové - zlaté

Také ostatní uniformované složky dostaly jiné knoflíky, odlišné od armády.

Četnictvo jako vojensky organizovaný strážní sbor
mělo ploché knoflíky s iniciálami ČS, policie, finanční stráž a celní služba měla od roku 1930 na knoflíku čs. lva - pro dozorce a respicienty stříbrné, pro inspektory zlaté.

Rozdělení četnických knoflíků do období, které upravují stejnokrojové předpisy:

Období 1919 - 1927

  • horní část knoflíku je zhotovena z 0,25 mm silného, mosazného, ocelově šedě mořeného plechu, která je se spodní částí spojena 2 mm okrajem
  • spodní díl je vyroben z měkkého ocelového, poniklovaného plechu širokého 0,3 mm
  • ouško je z 1,5 mm širokého měkkého mosazného drátu
  • na horní části jsou iniciály ČS
  • rozměry malého knoflíku s bodci pro čepici - průměr 15 mm, výška 7 mm
  • knoflík byl ve stejné povrchové úpravě jak pro četnické důstojníky, tak i pro četnické gážisty bez hodnostní třídy (strážmistry a vrchní strážmistry) a mužstvo (četníky na zkoušku)           

Období 1927 - 1930

  • popis identický jako v období 1919 - 1927 s tím rozdílem, že povrchová úprava není ocelově šedé moření ale:
    • pro generály - zlacení
    • pro ostatní příslušníky četnictva - stříbření
  • výška knoflíku zůstala podle grafického vyobrazení v předpise stejná jako v předchozím období; knoflíky do r. 1930 byly vyšší, oblejší než po roce 1930 

Období 1930 - 1938

  • Stejnokrojový předpis Čs. četnictva z 10. července 1930 č.10.317-13 již stejnokrojové knoflíky nepopisuje jako předpisy z roku 1919, 1921 a 1927, ale poměrně stroze uvádí cit. „Knoflíky zůstávají dosavadního tvaru a jsou pro důstojníky pozlacené, pro gážisty mimo služební třídy (včetně četníků na zkoušku) postříbřené“. V tomto období již tedy není možné čerpat z předpisů, ale využít jiné literatury a dokumentů.
Četnická pátrací stanice v Jihlavě (21.1.1939)
Spitzer & Klappholz Nový Jičín 1936
Na čepicích se používaly knoflíky s bodci o průměru 15 mm a to ve všech obdobích.

Knoflíky pro četnictvo vyráběli např. firmy:
  • H. Hojtaš, Praha
  • Karnet a Kyselý, Praha
  • Jan Zineder, Vrkoslavice

Po rozpadu ČSR v březnu 1939, převzalo Slovensko knoflík se zkříženými meči pro armádu, četnictvo a finanční stráž. Slovenská policie používala knoflík s trojvrším a dvojitým křížem, ale Hlinkova garda a ostatní odnože gardy (POHG, POHM), měli na knoflíku jen dvojitý kříž.

Tento stav byl na Slovensku beze změn až do zániku Slovenského štátu. Po porážce SNP byly zbytky slovenské armády přejmenovány na slovenskou domobranu a slovenské vojsko (ne armádu), které tvořilo i žandárstvo (četnictvo), policie, finanční stráž, POHG a POHM - každý se svoji symbolikou.

Za Protektorátu nebyla česká finanční stráž zrušena ihned, ale určitou dobu existovala. Používala knoflík s českým lvem. Četnictvo používalo zkřížené karabiny.

Německý stejnokroj české četnictvo nikdy nenosilo - jen pohotovostní prapory, pěší - „Böhmen“, pěší - „Mähren“ a motorizovaný protipožární prapor - „Böhmen und Mähren“, používaly brigadýrku německého typu, německé četnické výložky a hodnostní označení. Stejnokroj byl přiléhavější, ale čs.typu i s knoflíky se zkříženými karabinami.

Tyto knoflíky zachránily jednotku ostravského četnictva, která odešla v době SNP na Slovensko pomoci, že nebyla povstalci postřílena. Původně ji totiž Slováci považovali za německou jednotku. Podobný stejnokroj měla později i pražská protiletecká požární policie, která se stala základem čs. povstaleckých jednotek v květnu 1945.

Česká protektorátní státní policie
používala do roku 1944 knoflíky s českým lvem. Od tohoto roku zavedla knoflík se čtyřmi políčky, stejné jako služby v čs.armádě.

Obecní policie
používala knoflíky krupičkové, jako vládní vojsko.

Vládní vojsko mělo do konce roku 1939 knoflíky se zkříženými meči pro vojáky a bez mečů, pro úředníky. Od 1.1.1940 používalo knoflíky krupičkové (vzadu slunce), oproti německým knoflíkům byl český vypouklejší, se sraženou hranou na okraji. Pro důstojníky, voj. úředníky a generály byl zlatý, pro ostatní stříbrný. Knoflík pro nárameník, byl pro mužstvo stejné velikosti, jako pro zapínání blůzy a kapes (německý vzor). Knoflík pro nárameník měl čísla 1-4 (označení roty), tyto používalo pouze mužstvo, tzn.střelci, poddůstojníci a strážmistři.
  • 1.rota - pěší
  • 2.rota - cyklistická
  • 3.rota - jezdecká
  • 4.rota - technická (vč. hudební čety)
Mužstvo vládního vojska nezařazené u rot praporů, ale u pomocných jednotek (pomocné čety na velitelství praporů a pomocné roty u inspektorátů I.,II,III. a na generálním inspektorátu, jakož i strážmistři zařazeni na různých odděleních a úřadech), mělo na nárameníku knoflík bez čísla.
 
Čs.armáda v zahraničí nosila jednotné knoflíky zbraní (se zkříženými meči) i služeb (čtyři políčka), které byly vyráběny jednak ve Velké Británii (na zadní straně je vyražena britská firma, mají mohutné očko jako britské knoflíky a celkově působí velmi pozitivně) a v SSSR - ty ovšem byly velmi ubohé. Měli velmi mizerný reliéf se zkříženými meči na knoflíku z umělé hmoty, na který byl natlačen tenký plech, který potom jako staniol kopíroval podklad na svém povrchu. Očko bylo z drátu, zapuštěném zezadu do umělé hmoty - celkový dojem byl velmi negativní.

Finanční stráž po roce 1945 až do svého zrušení, používala knoflíky s čs.lvem.

Po válce měla čs.armáda a SNB (později i uniformované STB - ne StB) až do roku 1954, pouze jednotný knoflík se zkříženými meči, jednotky LM šedomodře mořené. Po tomto roce začali nosit vojáci z povolání, pohraniční a vnitřní stráže, VB a železniční bezpečnosti knoflíky s hvězdou, později je také začali používat požárníci a LM. Knoflíky s touto symbolikou nosily v dalších letech také jednotky čs.armády civilní obrany (CO), tedy všechny jednotky, které patřily mezi vojska ministerstva vnitra, včetně vězeňské stráže.

Bezprostředně po osvobození, však používalo mužstvo nové čs.armády stejnokroje německého Wehrmachtu - pozemní vojsko šedozelené a letectvo šedomodré německé Luftwaffe. I když na stejnokrojích byly čs.hodnosti a výsostné znaky - knoflíky byly německé krupičkové. Tyto stejnokroje se používaly jako cvičné a pracovní, až do začátku padesátých let. V kuchyních se dokonce používaly bílé stejnokroje německé Kriegsmarine, na kterých byly zlaté skleněné knoflíky s kotvou (k bílému stejnokroji byla i bílá německá lodička)

Od konce padesátých let se v čs.armádě začaly objevovat knoflíky z umělé hmoty - pro pozemní vojsko khaki a pro letectvo do roku 1964 šedomodré. Od roku 1965 se začaly v čs.armádě opět používat stříbrné knoflíky, které byly v roce 1951 pro armádu zrušené a do roku 1954 je používali pouze strážmistři SNB a STB.

Poválečné knoflíky se zkříženými římskými meči se dají rozeznat tím, že jsou velmi ploché, meč je více široký a nemají tak dokonalou kresbu (ražbu), jako knoflíky z 1.ČSR.
 
Fotografie četnické pátrací stanice v Jihlavě převzata z http://sbornarodnibezpecnosti.majestat.cz
Uniformní kniflíky Animato

Tyto webové stránky bych chtěl věnovat svému tátovi, který sbírku v roce 1974 založil a poděkovat své mamince, manželce Ivance a dětem za jejich velkou trpělivost s námi sběrateli...

highslide