Bartoň, rytíř z Dobenína

Predikát z Dobenína

Ucházel-li se někdo o vstup do šlechtického stavu, potřeboval k tomu povýšení od panovníka a přijetí od příslušníků stavu. Hledělo se především na starobylost, neposkvrněnost a zachovalost cti.

Predikát (přídavek ku jménu) - tedy šlechtický přídomek, označoval původ daného šlechtice. Šlechtici se píší například podle hradu či města jež založili, sídlili, zdědili nebo se narodili – např. Albrecht z Valdštejna, Jiří z Poděbrad či Ladislav ze Šternberka. Podobně složena byla i jména - Otík rytíř z Bubna, Zdeněk Lev z Rožmitálu nebo Petr Vok z Rožmberka.

Časem, hlavně pak v 15. - 16. století docházelo k povýšení do šlechtického stavu, aniž by povýšená osoba či rod vlastnili nějaké konkrétní sídlo. A tak vznikali predikáty vymyšlené. Řada predikátů neoznačovala konkrétní místo lidského obydlí, ale například jistou lokalitu, vážící se k osobě či rodu, nebo jen nahodile vybranou.

To je případ i rytířského titulu Bartoňů z Dobenína. Jejich predikát je odvozen od významného místa nedaleko Náchoda.

Vrch Dobenín

Na jih od Náchoda leží nad průsmykem Branka táhlý vrch Dobenín. Kdysi tudy procházela zemská stezka z Čech do Kladska. Místo vešlo poprvé ve známost roku 1068. Vratislav II. byl ve sporu s bratry Konrádem a Otou o uvolněný biskupský stolec, na který oni chtěli dosadit nejmladšího bratra Jaromíra. A právě při polním ležení Vratislavova vojska v zemské bráně u Dobenína za Náchodem došlo k otevřenému konfliktu, kdy Vratislav musel bratrům nakonec ustoupit a pražským biskupem Jaromíra prohlásit.