Uniformní knoflíky
English
Vyhledávání
Newsletter
Newsletter
Přihlaste se k odběru informačních e-mailů
Tisá / Tyssa
Livrejové knoflíky Lva Skrbenského
Knoflíky vyprávějí - článek pro časopis Receptář
Rakousko - Uhersko (1867 - 1918)

Žižka obléhá hrad Kost

Hrad Kost - dřevoryt J.Kubizňáka
Ze všech těch četných hradů Českého ráje jsou dnes jen rozvaliny, pouze tři stojí dodnes: Skála a Rohozec jako mocné zámky a Kost, jediná jako tvrdý hrad ve své původní podobě. Tento hrad, který všechny bouře přírodní i lidské vytrvale přetrval, leží v krásném údolí (les, skály, luka, rybníky) tak ukryt, že ho uvidíš až před samým nosem.

Však je málo takových hradů s českým jménem, jako je tento. Domyslíš-li si na mohutné věži bývalou střechu s cimbuřím, místo mostů kamenných mosty zvedací a na hradbách posádku, snadno se vmyslíš do doby, kdy tady sídlil Beneš Heřmanův nebo Markvart, který byl kmenem větví pánů z Michalovic, Rálska, Zvířetic, Lemberka, Vartemberka a Valdštejna.

Hrad Kost je nejen jediným zachovalým hradem Českého ráje, ale je se sousedním městem Sobotkou geometrickým těžištěm trojúhelníku Turnov - Jičín - Mladá Boleslav, jako Trosky *) celé střední Evropě. Nemohou-li se města Turnov a Jičín dohodnout, které z nich je centrem Českého ráje a dvě centra býti nemohou, tož ať je středem Sobotka, se svým po Troskách nejkrásnějším hradem našeho kraje - Kostí!

Když Žižka odlehl od hradu Trosek, rozložil se před třetím odbojným hradem Kostí. Ani zde neměly útoky výsledku. Pevnost zalita byla dokola vodou z rybníků a její tlusté zdi odolaly. Proto nastalo zase pravidelné obléhání. Marně pídilo vojsko po tajné chodbě z Trosek. Teprve od selských lidí (hlavně ze Sobotky, kterou pán Kosti před tím rozbořil) se dozvěděl bližší. Ale teprve probořením vozu při převážení těžkého "kusu" (děla) objevili chodbu, která však byla vodou zatopena.

Obléhání se protahovalo. Sám vůdce byl již netrpěliv, neboť byl volán naléhavě jinam. Zásobování také vázlo, neboť posádky ze Skály a Trosek znepokojovaly Žižkovy pícní oddíly. Však na obleženém hradě bylo zle. Krutý hlad trápil všechny na Kosti. Před obávaným nepřítelem "jednušek" (katolíků) ukrylo se na hradě též spousta uprchlíků, zvláště ze sousedních klášterů (např. Ondřej Hrnčíř sepsal při tom obležení "Kazatele" aj.), takže při tolika žaludcích zásob rychle ubývalo, zvláště když podzemní chodba byla zničena.

Obránci padali téměř hladem. Jen podněcováni panskými lidmi a mnichy uprchlíky, udržovalo vojáky na mysli. Dobře věděli kněží, že by po stečení hradeb čekala je tatáž smrt, kterou odpravili miláčka českého lidu Mistra Jana Husa.

Zdálo se již, že hrad nevydrží, že se z hladu vzdá Žižkovi na milost, která po tolika nezdarech byla málo pravděpodobná. Situaci zachránil nápad jakéhosi "páleného" kostelníka. Obdobně, jak se stalo při obléhání Pecky Sirotky. S radostí přijal pán tento dobrý nápad (v nejvyšší nouzi) a hned jej kázal provésti.

Na jeho rozkaz provedena na nádvoří divadelní hostina (na Pecce svatba). Rozestaveny lavice a stoly, přineseny prázdné hrnce, talíře, poklice, vařečky a příbory. Vyvaleny ze sklepů sudy s vínem, neboť jiného na hradě neměli. Třeba všem žaludky hladem kručely a nohy slabostí klesaly, začali všichni nádobím a příbory tlouci, jásat a křepčit. K vojsku Žižkovu zazníval hlomoz veliký.
Pohádky a báje z Českého ráje - 1937
A nespokojenost oblehatelů ještě vzrostla, když z brány Kosti, jako na výsměch shozena vycpaná kančí hlava (ale ne ta, co je vytesána nad branou, znak to pánů ze Šelmberka!).
Tu Žižka rozmrzen dlouhým neúspěšným obléháním a volán do míst ohroženějších, zlostně prý vykřikl:
"Trosky patří bábě, Skála čertu a Kost psu!" Na jeho znamení zdvihlo se vojsko a odtáhlo k dalším vítězným bojům za zákon boží.

Tak končí pověst, ve které fantasie lidu často klade Žižku ke každému snad rozbořenému hradu a do míst, kam on třeba nikdy nevkročil. Každého národního hrdinu halí lid do zbožňující svatozáře reků.

Vypravoval Jan Křt. (1818 - 1852)

*) Jičín - Turnov, Železný Brod - Libáň, Mnichovo Hradiště - Nová Paka, Semily - Bousov, Kutná Hora - Görlitz, Brandýs nad Labem - Hyršperk, Berlín - Vídeň, Paříž - Kijev, Řím - Štokholm, Budapešť - Hamburk, Madrid - Moskva, Londýn - Odeša a jiné.
V půlícím bodě těchto vzdáleností leží hrad Trosky.

L.Černov - Pohádky a báje z Českého ráje (1937)
 
Uvedený obsah na stránkách podléhá licenci Creative Commons. Uvádějte prosím autora a nevyužívejte dílo komerčně. Děkuji.
Creative Commons
Uniformní kniflíky Animato

Tyto webové stránky bych chtěl věnovat svému tátovi, který sbírku v roce 1974 založil a poděkovat své mamince, manželce Ivance a dětem za jejich velkou trpělivost s námi sběrateli...

highslide